Kategorie: sokol
Před pětaosmdesáti lety, 9. června 1935, byla slavnostně otevřena doubravecká sokolovna. Ten den byl opravdu velkou slavností nejen pro všechny tehdejší zdejší Sokoly, ale i pro ty, kteří členy Sokola nebyli, ale při stavbě sokolovny přiložili ruku ke společnému
dílu. Zdá se být až neuvěřitelné, že od zahájení stavby budovy na okraji tehdejší Doubravky, uplynulo jen něco málo přes rok…
Zkusme se vrátit do oné doby, kdy se naši předkové rozhodli vybudovat vlastní stánek, aby nemuseli svá cvičení i společenské akce provádět v prostorách místních hospod. Ke vzpomínání můžeme využít bulletin, který byl k oné významné události vydán.
---------------------------------- oooooooooo -----------------------------------
Píše se duben 1934. Členská schůze jednoty dala souhlas ke stavbě. 7. května byly zahájeny první práce pro stavbu na letním cvičišti. Stará šatna se změnila na stavební kancelář, kde pak byly konány všechny schůze správního výboru i stavebního odboru.
Cvičiště, dosud poměrně klidné, zarojilo se bratry pracujícími na odstranění ornice. První, slavnostní výkop, provedl 9. května 1934 úřadující místostarosta jednoty br. Hrabačka. A už to šlo ráz na ráz.
Průběhem stavby doznal původní projekt některých změn, jež sice všechny byly ku prospěchu sokolovny, ale způsobily značné překročení stavebního rozpočtu. Bylo třeba zjištěno, že by byla velká škoda nevyužít místo pod foyerem. Foyer byl podsklepen a získána tímto prostorná suterénní místnost. Původní projekt řešil předložený balkon. Nejen, že by se tím zmenšil sál, ale zůstalo by nevyužité místo nad foyerem. Proto bylo rozhodnuto zařídit balkon nad foyerem a oddělit jej dřevěnými, pohyblivými přepážkami od tělocvičného sálu.
Plány a rozpočty nepočítaly s vodovodem a s ústředním topením. Stavební odbor nabyl přesvědčení, že moderní sokolovna se bez těchto zařízení neobejde a dodatečně je zahrnul do projektu. Konečně bylo prohloubeno schodiště pod jevištěm a jeviště samo zvýše-
no. Rovná střecha nad restaurací byla opatřena zábradlím a vydlážděna, aby se zde v letních měsících dalo posedět. Odtud pak proraženy dveře do výborovny.
Budova v hlavních rysech byla hotova a zdálo se, že hlavní úkol je splněn. Chyba lávky! Největší starosti nastaly se zadáváním prací řemeslných. Co tu bylo úvah, ohledů a propočtů při každé jednotlivé práci. Snahou bylo provádět všechny práce členy Sokola. Na stavbu spotřebovalo se asi 200 000 cihel, 430 m³ písku, 15 m³ kamene, 80 m³ popela, 4 vagony vápna, přes 11 vagonů cementu. Úhrnný náklad činil 575 877 korun.
Materiál dále uvádí rozpis jednotlivých nákladů. Např. mzdy dělníků a zedníků činily 122 829 korun, stavební dozor 21 756 korun, stavební materiál vč. cementu,vápna a železa necelých 95 000 korun, kovářské a klempířské práce necelých 11 000 korun, tesařské práce vč. materiálu ca 48 000 korun, sklenářské práce 8 600 korun, střecha ca 13 000 korun, truhlářské práce ca 28 000 korun, malířské a lakýrnické práce 12 000 korun, práce elektrikářské 28 000 korun, ústřední topení 46 000 korun, dva sokolové nad vchodem 2000 korun, oplocení něco přes 3 000 korun, vnitřní zařízení ca 36 000 korun. Většina prací byla účtována za režijní ceny.
Sokolovna tedy byla otevřena a sokolská činnost se mohla rozvíjet ne v provizorních podmínkách, ale ve vlastním objektu, na který byli pyšní všichni. Vždyť bez nich by nebyl. Jaká asi byla atmosféra onoho dne- 9. června 1935- kdy se za účasti sokolských jednot Velké Plzně konalo slavnostní předání sokolovny, kdy se konala veřejná vystoupení, slavnostní valná hromada a veselice, na které vyhrávala hudba Sokola Plzeň I ? Bohužel sotva už naše vzpomínání oživí vlastním zážitkem někdo z pamětníků .....
---------------------------------- oooooooooo -------------------------------
Budova sokolovny měla velké štěstí, že bez velké úhony přežila i 2. světovou válku. Po celou dobu své existence sloužila (až na malé a nedlouho trvající výjimky) účelu, pro který byla předchozími generacemi vystavěna. Ty současné ji upravily, přizpůsobily současným požadavkům sportující veřejnosti i vlastní členské základny a doplnily její vybavení tak, aby mohla s úspěchem sloužit dnešní společnosti.
Moc jsme si přáli letošní půlkulaté jubileum naší sokolovny připomenout, společně se stávajícími členy oslavit a při té příležitosti pozvat i bývalé členy. Moc jsme si přáli pozvat do jejích prostor veřejnost, abychom předvedli i to, jak se změnila do dnešních dnů. Bohužel, okolnosti to neumožňují. A tak nezbývá, než doufat, že v programu zářijové akce Sokol spolu v pohybu najdeme prostor na společenský večer, na kterém se k tomuto výročí vrátíme. Dáme včas vědět, abyste mohli přijít…
Za T. J. Sokol Plzeň – Doubravka
Milada Nováková, jednatelka
Datum vložení: 29.04.2020 | Zobrazeno: 450x
