Kvalifikace o 1.ligu - zajímavá zkušenost

Pro Doubravku v předchozích letech trochu zapomenutá soutěž, kvalifikace o postup do 1.ligy, znamenala opět po několika málo letech zakončení týmové sezony. Šťastně vybojovaný postup z krajského přeboru do souboje o druhou nejvyšší soutěž jsme nechtěli odehrát nedůstojně a tak jsme do Benátek nad Jizerou vyrazili ve stejné sestavě, v jaké jsme odehráli play-off. Jen ročník narození Petra Vacka jsme přepsali z 89 na 94. Kromě mojí maličkosti, která se chystala na svoji již pátou kvalifikaci, jeli všichni poprvé okusit náročné boje s ostatními vítězi krajských přeborů. Snad poprvé se na kvalifikaci sešlo všech pět uchazečů a tak byla před námi velké porce zápasů, což zejména pro mě, představovalo velkou hrozbu :) . Papírově jsme rozhodně nepatřili k favoritům a reálně jsme mohli pomýšlet asi nejvýše na 4.místo.

1.kolo: Sokol Doubravka - BK Benátky nad Jizerou 1:7

Hned úvodní utkání nás postavilo proti domácím. Bohužel nerozehranost a nutnost zvyknout si na prostředí nás brzy odsoudila do boje o to nedostat kanára. Byť několik zápasů bylo celkem vyrovnaných, hned úvodní prohry v mixu a druhém deblu nám vzaly možnost poprat se o solidní výsledek. Čest nám potom zachránila až v posledním zápase Verča, která vyhrála svoji dvouhru.

2.kolo: Sokol Doubravka - SK Prosek Praha 3:5

Utkání s jedním z horkých aspirantů na postup pro nás bylo takovým prostorem pro odpočinek (hlavně pro mě) a také pro promíchání sestavy. Snad právě toto uvolnění a také neúplnost sestavy soupeře nám vyhovovalo tak, že jsme favorita potrápili a nakonec s trochou nadsázky možná rozhodli a jeho pozdějším neúspěchu. Překvapil zejména Vacky, který překvapivě snadno porazil hodně chybujícího Filze. Dobrý zápas odehrál i Kuba, který měl nadosah remízový bod proti Krajčovi, ale nedokázal dotáhnout do konce dobře rozehraný druhý set a ve třetím už tahal za kratší konec. Celkové skóre 3:5 pro nás bylo celkem lichotivé.

3.kolo: Sokol Doubravka - Super Stars Most 0:8

Již značně unaveni jsme si chtěli dojít pro další cenné zkušenosti proti velkému favoritovi s triem polských posil. Já osobně jsem si velmi dobře zahrál mix, ale na víc, než na zisk setu, to nestačilo. Na čtyřhru už potom nezbyly síly a jelikož všichni ostatní na své soupeře také nestačili, upírala se naše naděje v zisk čestného bodu zase k Verče. Ta ovšem neodehrála svoji dvouhru ideálně a tak se v podvečer rozletěl nad našimi hlavami mostecký kanár.

4.kolo: Sokol Doubravka - Sokol České Budějovice 6:2

S trochou nadsázky "souboj o všechn", pokud tím vším, bylo 4.místo. Po "vysoukání" z auta jsme si v šatně spočítaly bolavé svaly, kosti a klouby (dle předpokladů jsem suverénně vyhrál), jsme se poctivě rozhýbali před pro nás nejdůležitějším zápasem. Ne, že bychom si ziskem 4. místa chtěli něco dokázat, koneckonců v kvalifikaci se hodnotí pouze postup a nepostup, ale po všech prohrách jsme přeci jenom nechtěli odjíždět z Benátek jako poslední tým. V prvních dvou zápasech jsme potřebovali alespoň jeden bod. Zatímco Kuba s Tomem na prvním deblu po vyhraném prvním setu zápas ztratili, já s Déňou jsme po prvním prohraném setu zápas našli. Respektive soupeř nám ho našel sám, nebýt obrovského množství soupeřových chyb, nevím nevím jak by to s námi dopadlo - 1:1. Druhé kolo už mohlo leccos napovědět - zatímco já s Ondřejem jsme v poklidu čtyřhru vyhráli, Hanka s Verčou ve třech setech na své soupeřky nestačily - 2:2. Pokud jsme nechtěli spoléhat na skóre, museli jsme tedy vyhrát tři ze čtyř dvouher. Velký krok k tomu udělal hned zezačátku Vacky, který dalším výborným výkonem porazil Dvořáka. Remízu potom zajistila po utrápeném výkonu Verča - 4:2. Na Tomášovi a Kubovi tedy bylo, aby vyhráli alespoň jeden ze svých zápasů. Rozuzlení přišlo nečekaně brzo a nečekaně snadno. Tomášův soupeř v podstatě nedokázal trefit kurt ani z těch nejvyloženějších příležitostí a tak Tomáš v poklidu získal vítězný bod. To nabudilo Kubu a v posledním zápase, kde už sice o body nešlo, podal heroický výkon, a jako správný kapitán zakončil sezonu vítězstvím nad Hodiánkem.

Po rozpačitém úvodu jsme se postupem času rozehráli a kromě mě (vinou únavy) se výkony stále zlepšovaly. Nakonec jsme odjížděli z Benátek s pocitem dobře odvedené práce a mladí i s dobře nasbíranými zkušenostmi. Ostudu jsme rozhodně neudělali a někteří si sáhli až na dno svých sil. Turnaj byl rozhodně zajímavou zkušeností pro tým, který hraje neustále se stejnými soupeři v kraji. Neříkám, že příští sezonu bude mít ambice na postup, ale určitě ho tato zkušenost posílí a obohatí a dodá novou motivaci a chuť do tréninku.

Celá kvalifikace skončila nakonec pro mě velkým překvapením, když mezi postupovou dvojicí nebyl Prosek. Za celkem suverénním Mostem skončili díky lepšímu skóre domácí Benátky, což potvrzuje to, že jsme trochu nevědomky do postupové hry i my vložili své karty, bohužel, pro Prosek to byl Černý Petr, pro Benátky ale žolík.

Míra Hucl

Rychlé odkazy

rezervace
badminton
rodiče + děti
rozvrh hodin areálu
ceník sportovišť

Nejbližší akce

Žádné akce k zobrazení

další akce

Činnost podporují