Na odbíjenou v Sokole Plzeň - Doubravka před II.světovou válkou jsou jen mlhavé vzpomínky. Odbíjená se tehdy hrála pouze jako doplněk tělovýchovné činnosti Sokola. V rámci sokolské župy se pořádaly župní přebory. I Sokol Doubravka měl v těchto soutěžích svá družstva a jejich činnost postupně zanikla po obsazení naší republiky německou armádou. Konkrétní vzpomínkou je, že družstvo dorostenců jednoty svůj poslední zápas se Sokolem Doudlevce z výše uvedeného důvodu již nesehrálo.
Odbíjená se začala hrát u řek, na chatách, někteří se stali členy místního hasičského sboru a využívali jeho škvárového hřiště, kde se skoro denně scházela dobrá parta nadšených volejbalistů. V roce 1940 přešlo družstvo mužů bývalého Sokola Doubravka do fotbalového klubu Letenský SK, kde mělo dobré podmínky pro svoji činnost i organizovanou soutěž. Byli to hráči: M. Nosek, M. Beneš, V. Svoboda, J. Balous, S. Sedláček, J. Kail, bratři Innemannové, V. Šlauf, V. Louda, V. Hubka. Postupně do tohoto družstva přestoupili někteří bývalí do-rostenci - S. Suda, V. Šlauf ml., M. Rýdlbauch.
V této době se hrálo velké množství turnajů jako Křivoklát, řada turnajů v Praze, Rakovníku a v celém západočeském kraji s velikou účastí družstev (15-20). V těchto turnajích se družstvo Letenský SK umisťovalo pravidelně na předních místech. Postupem času se vy-tvořilo i družstvo volejbalových dorostenců - V. Hora, J. Kaiser, J. Havránek, Č. Kouřil, M. Sýkora a další. Tato družstva pokračovala v činnosti až do konce války v r. 1945.
Po osvobození v r. 1945 se zakládá samostatný oddíl při jednotě Sokola Doubravka, jehož základ tvoří družstvo dorostenců a zbytek mladších hráčů z Letenského SK. Většina hráčů z družstva mužů se totiž rozešla z existenčních důvodů. Z bývalého kádru zůstali pouze J. Schmied, M. Rýdlbauch, V. Šlauf ml., S. Suda, J. Lodr. I když byl při Sokole založen již samostatný oddíl odbíjené, podmínky pro jeho rozvoj nebyly ideální. Hrálo se pouze na venkovních hřištích, bez jakékoliv speciální fyzické přípravy pro vlastní hru. V zimě se cvičilo jen v rámci základní tělesné výchovy. V té době se družstva oddílu (muži i ženy) zúčastňovala soutěží v rámci Plzeňské sokolské župy a opět s dobrým umístěním.
Mimo soutěže se družstvo mužů zúčastňovalo nesčetné řady volejbalových turnajů, ze kterých si přinášelo nejen cenné herní zkušenosti, ale i řadu krásných cen za umístění na předních místech. Hledají-li se dnes příčiny, jak se tehdy při skromných podmínkách dosahovalo takových úspěchů, musí se přihlédnout k dobře stmelenému kolektivu a životu v oddílu v du-chu velikého kamarádství a dobré party.
Na počátku 50-tých let dochází k organizačním změnám ve sjednocené tělovýchově a soutěže jednotlivých oddílů jsou organizovány na úrovni města, okresu, kraje a výše. V těchto soutěžích hrálo jak družstvo mužů, tak i žen. V těchto letech dochází rovněž ke zkvalitnění přípravy a po počátečních potížích v jednotě dostává oddíl možnost provádět fyzickou přípravu v tělocvičně i v zimním období.
Družstvo mužů po vyhrání jednotlivých stupňů soutěže (město, okres,kraj) pod vedením trenéra M.Rýdlbaucha postoupilo do II.ligy. V této době bylo družstvo doplněno o řadu dobrých hráčů- V.Klaus, Z.Křiščín, A.Dufek, J.Kratochvíl, M.Volín, Vl. Ráža, F.Stupka, J.Podskalský a M.Šavrda. Ve II.lize družstvo mužů hrálo až do r. 1956 a umisťovalo se pravidelně na předních místech. Souběžně s muži začalo svou závodní činnost i družstvo žen, které postupem doby dosáhlo v r. 1958 titul přeborníka kraje. Základ družstva žen tvořily tyto hráčky: B.Tomášková, J.Čechurová, J.Rýdlbauchová, H.Bokrová, K.Kroftová, J.Větrovcová, J.Radová, J.Mathauserová, M.Tobrmannová. Jen rodinné povinnosti zabránily postupu do II.ligy. Družstvo hrálo dál krajskou soutěž a postupně bylo doplněno mladšími hráčkami - sestrami Hanusovými, O. Horovou, J. Dufkovou, E. Pávovou, J. Čermákovou, J. Teršovou a dalšími. Družstvo žen zpočátku trénoval M. Rýdlbauch a později po dlouhá léta St. Šustr.
V polovině 60. let dochází k přebrání některých sokolských jednot velkými národními podniky a finanční situace zbývajících sokolských jednot se oproti těmto značně zhoršila. Především z tohoto důvodu odchází v r. 1957 celé družstvo mužů do TJ Spartak Škoda Plzeň. Po krátké době dochází k rozchodu tohoto družstva a několik jeho členů se vrací zpět do mateřského oddílu Sokola Plzeň- Doubravka. Po doplnění mladšími hráči se vytváří nové družstvo mužů. Dobrou činnost vykazuje oddíl odbíjené až po dnešní dny. Soutěží - sice na nižších stupních - se každoročně zúčastňují dvě družstva mužů i družstvo žen se střídavými úspěchy, což svědčí o tom, že zájem o odbíjenou je v doubraveckém Sokole pevně zakořeněn a bude zajisté i nadále pokračovat. K tomu by měla přispět i práce s mládeží, o jejíž dosavadní činnosti se uvádí podrobný přehled.
Oddíl odbíjené Sokola Plzeň-Doubravka se v plné míře zúčastňoval veškerého života v TJ. Byl zúčastněn v hojném množství svých členů při všech pracích na údržbě veškerého zařízení jednoty. Velká část jeho členů cvičila v ZTV, veřejná vystoupení ZTV a účast na všesokolských sletech byla samozřejmostí i pro členy oddílu odbíjené.
Od roku 1955 do r. 1980 byl oddíl odbíjené hlavním iniciátorem při vzniku kluziště pro doubraveckou mládež. Byli to žáci oddílu odbíjené, kteří za vedení svého trenéra udělali tenkrát první ledovou plochu na našem cvičišti. První rok to byla polovina cvičiště a teprve v dalších létech jsme dělali kluziště na celé ploše. To už pomáhali i dospělí členové a dorostenky. V dalších letech nám přišli pomoci i členové ZTV a tak jsme vytvořili partu 25 lidí, která se pravidelně každý den večer starala o údržbu ledu. Koupili jsme i nové mantinely, které nám zhotovily Dřevařské závody Újezd. Veškeré práce na kluzišti jsme vykonávali zdarma. Jedině výběrčí vstupného byli placeni. Byli to důchodci - L. Plachý st., K. Ježek, A. Blahovec. Díky nim bylo kluziště v provozu po celý den.
Po roce 1980 už nové vedení jednoty nedokázalo organizačně v této práci pokračovat.
Ve výčtu úspěchů dorostenců v letech 1954 - 1962 najdeme několikrát první místo v krajském přeboru, úspěch v kvalifikaci i umístění na předních místech v přeboru ČR.
Družstvo dorostenců Sokola Plzeň- Doubravka bylo v těchto létech řazeno svým výkonem mezi nejlepší družstva v republice, což bylo výsledkem výborného kamarádství, dobrovolné vysoké kázně a dobrého vedení. Jména J. Sieger, M. Koutský, V. Ryba, L. Vacek, Sl. Bretschneider, F. Vaněk, M. Luhan, K. Šašek, J. Blahovec, P. Černý, K. Černý, J. Fremr, V. Fremr, M. Slanec, J. Vondrka, J. Burda, M. Šimáček, L. Slavík, M. Kříž, M. Král, L. Böhm, M. Lukeš a další jsou spojena s tímto obdobím.
Mimo vrcholových soutěží se družstvo v těchto letech zúčastnilo velkých dorosteneckých turnajů v celé republice, ve kterých se vždy umístilo na I.místě. Např.: Stalingradský pohár Krnov, Velký jihočeský turnaj Budějovice, Pohár SČSP Plzeň atd.
Probíráme-li se historií oddílu, setkáme se s úspěchy i v letech pozdějších, častěji však na úrovni krajského přeboru.
Ve výčtu úspěchů dorostenců v letech 1954 - 1962 najdeme několikrát první místo v krajském přeboru, úspěch v kvalifikaci i umístění na předních místech v přeboru ČR.
Družstvo dorostenců Sokola Plzeň- Doubravka bylo v těchto létech řazeno svým výkonem mezi nejlepší družstva v republice, což bylo výsledkem výborného kamarádství, dobrovolné vysoké kázně a dobrého vedení. Jména J. Sieger, M. Koutský, V. Ryba, L. Vacek, Sl. Bretschneider, F. Vaněk, M. Luhan, K. Šašek, J. Blahovec, P. Černý, K. Černý, J. Fremr, V. Fremr, M. Slanec, J. Vondrka, J. Burda, M. Šimáček, L. Slavík, M. Kříž, M. Král, L. Böhm, M. Lukeš a další jsou spojena s tímto obdobím.
Mimo vrcholových soutěží se družstvo v těchto letech zúčastnilo velkých dorosteneckých turnajů v celé republice, ve kterých se vždy umístilo na I.místě. Např.: Stalingradský pohár Krnov, Velký jihočeský turnaj Budějovice, Pohár SČSP Plzeň atd.
Probíráme-li se historií oddílu, setkáme se s úspěchy i v letech pozdějších, častěji však na úrovni krajského přeboru.
1954-1956
- dorostenci: J.Sieger, M.Koutský, V.Ryba, L.Vacek, J.Terš, Sl.Bretschneider, F.Vaněk, M.Luhan a K.Šašek, trenér M.Rýdlbauch (I. místo- krajský přebor, I. místo- kvalifikace,II.místo- přebor ČSR Klatovy)
1956-1962
- žáci- dorostenci: J.Blahovec, P.Černý, K.Černý, J.Fremr, V.Fremr, M.Slanec, J.Vondrka, J.Burda, M.Šimáček, L.Slavík, M.Kříž, M.Král, L.Böhm, M.Lukeš, trenér M.Rýdlbauch (1958- I.místo- krajský přebor ml. dorost, 1959- I.místo- krajský přebor ml. dorost,1959- I.místo- kvalifikace ml. dorost Bílina,1959- I.místo- přebor republiky ml. dorost, 1960- I.místo- krajský přebor st. dorost,
1960
- II.místo- kvalifikace st. dorost Slaný,1960- VI.místo- přebor republiky st. dorost, 1961- I.místo- krajský přebor st. dorost,1961- II.místo- kvalifikace st. dorost, 1961- II.místo- přebor republiky st. dorost,1962- změna v organizaci soutěže dorostu, hraje se dlouhodobě celostátní liga v několika skupinách a jen vítěz postupuje do finále republiky (družstvo Sokola Doubravka se ve skupině umístilo na 2.místě).
1963-1965
- dorostenci pod vedením J.Siegera hráči: J.Vondrka, M.Brůna, E.Baumruk, J.Vacík, J.Zíka, K.Stádler a další (1963- I.místo- krajský přebor, 1964- II.místo- kvalifikační skupina pro přebor republiky)
1966-1970
- dorostenci pod vedením M.Koutského hráči: bratři Vlnařové, M.Bihary, Šístek, Karas, Vajdzionský, Běl a další- krajský přebor
1970-1989
- dorostenci pod vedením M.Koutského hráči: Růžička, Salák, Honomichl, Sokol, Terš ml., Týc a další- krajský přebor
- žáci a dorostenci pod vedením M.Rýdlbaucha a J.Siegera hráči: Sieger ml., Lukeš, Páník, Kohout, Pavlíček, Kop, bří Švagrové a další- krajský přebor
- žáci a dorostenci pod vedením M.Rýdlbaucha, J.Siegera, T.Dufka a A.Šestákové hráči: bří Kvardové, Adrián, Mach, Šesták M., Baumruk ml.,Hamerlík, bří Steinber-gerové a další- krajský přebor.
Po roce 1980 markantně ubývá zájem chlapců o odbíjenou. Je nutné se obracet s ná-borem chlapců do škol. Přístup k treninkům, zápasům, kázeň, snaha po úspěchu je katastro-fálně menší než tomu bylo u stejných věkových kategorií v předcházejících letech. V současné době má oddíl družstvo žáků pod vedením K.Siegera a M.Koutského, pomáhá J. Bláhovec.
TJ mívala i družstvo dorostenek- bylo založeno poprvé a také naposledy v r. 1959 pod vedením Sl. Bretschneidera (hráčky: Šestáková, Ježková, Radová, Kašparová M., Kašparová V., Šnebergerová, Branžovská a další). Družstvo hrálo krajský přebor dorostenek a po překročení věkové hranice většina hráček doplnila hrající družstvo žen.
Vrcholem činnosti oddílu bylo konání turnaje v odbíjené mužů jako Memoriál Slávy Sudy od roku 1948 do 1987. Turnaj se stal během let nejslavnějším turnajem v plzeňském kraji. Účast družstev v počtu 18-25 byla běžná. I zde se projevovala dobrá parta všech členů oddílu. Díky ženám měli účastníci turnaje k dispozici i obědy. Také čistý zisk z turnaje 2500 až 3000 Kč byl běžný. Bohužel v současné době se turnaj již nekoná. Zájmy lidí se podstatně změnily a turnaje se konají hlavně v chatových osadách.
Výkonnost jednotlivých hráčů oddílu byla oceněna jejich zařazením do vrcholových družstev:
národní družstvo dorostu: Ryba Václav, Blahovec Jiří, Černý Pavel, Slanec Mir.
II.liga mužů:Černý P.,Černý K.,Kohout J.,Kvarda Petr, Kvarda Pavel, Růžička I
I.liga mužů: Slanec M.-Chemička Ústí n.L.,
Salák P.- Chemička Ústí n.L. a RH Praha
pozn.:
Historie doubraveckého volejbalu je slavná. Na volejbal chodily spousty diváků - a bylo na co se dívat. Udržet trvale úroveň a zajišťovat průběžně tolik potřebné doplňování hráčského kádru, soustavně pečovat o mládež je nemalý úkol. Oddíl zestárl a náročná povinnost pečovat o nástupce ležela jen na několika málo lidech. Několik nadějných mladých hráčů přešlo v prů- běhu svého vývoje do jiných oddílů. Bohužel ...